MHD Ostrava

Rychlost tramvajové dopravy

Rychlost tramvajové dopravy je závislá na mnoha faktorech. V prvé řadě je to infrastruktura. Je těleso tramvajové dráhy vedeno v silniční komunikaci? Je těleso tramvajové dráhy od této silnice odděleno? Odděleno zásadně stavebně či jen lehkými zábranami či vůbec? Na uvedeném závisí jakou rychlostí se mohou tramvaje po tramvajové dráze pohybovat, respektive, jak moc je jejich jízda ovlivněna jinými účastníky silničního provozu. Nejvyšší dovolená traťová rychlost je stanovena na 60 km/h. Ke snížení dochází v místech, kde tramvaje sdílí prostor se silniční dopravou a musí se tak řídit podmínkami Zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.

Vlivem odlišného vývoje Ostravy oproti jiným městům s tramvajovou dopravou získala Ostrava do vínku tramvajovou síť s vysokým podílem tratí plně či z velké části oddělených od silničního provozu, čímž tramvajím zajistila poměrně vysokou konkurenceschopnost oproti jiným druhům dopravy. Ostatně navíc v posledních letech probíhá zvyšování rychlosti na tramvajových tratích, kde je to možné dosahovat rychlosti až 80 km/h.

Dalším omezením jsou kolejové kombinace včetně výhybek, kde je například při jízdě do odbočky rychlost jízdy omezena až na 10 km/h. I v tomto případě aktuálně dochází k postupné výměně vybraných kolejových kombinací za kombinace umožňující alespoň v určitých vybraných směrech vyšší rychlost jízdy tramvají.

Omezujícím faktorem může být také vozový park. Většina tramvajových vozidel je konstruovány na maximální provozní rychlost 60 či 65 km/h. S ohledem na zvyšování rychlosti na tramvajových tratích tak Dopravní podnik Ostrava a.s. od roku 2018 pořizuje tramvaje s maximální provozní rychlostí 80 km/h. Jedná se o vozy STADLER Tango NF2, resp. Škoda 39T ForCity Smart.

Pojďme se tedy podívat na to, jak si v cestovní rychlosti vedou ostravské tramvaje oproti těm z jiných tramvajových provozů. Pro srovnání byly srovnávány vždy první spoje vedené po 7. hodině v celé pravidelné trase linky, přičemž byl vybrán ten směr jízdy, který vykazoval delší jízdní dobu, resp. delší vzdálenost mezi konečnými zastávkami. Pokud uvedené spoje neexistovaly, byly vybrány spoje uvedenou linku reprezentující nejlépe.

Srovnání cestovní rychlosti tramvajových linek v ČR (formát PDF), zdroj dat: portal.idos.cz

Z výše uvedeného vychází, že si logicky lépe vedou provozy s vyšším podílem rychlodrážních úseků. Na prvních třech příčkách se umisťují provozy v Mostě a Litvínově, Ostravě a Liberci s měziměstskou trasou do Jablonce. Provozy s klasickými tramvajovými tratěmi přednostně v uličním prostoru pak následují v podobě Plzně, Brna, Prahy a Olomouce.

Na uvedeném přehledu lze taktéž zaznamenat vliv dlouhodobých výluk. Do meziročního srovnání let 2022 a 2021 zasahovaly do provozu mezi Mostem a Litvínovem, kde probíhala výluka rychlodrážního úseku, podobně se nejezdilo mezi Libercem a Jabloncem. V případě obou měst tak došlo ke snížení průměrné cestovní rychlosti oproti roku 2021 právě z důvodu zkrácení pojížděných rychlodrážních úseků. Z výluky v roce 2022 naopak těžila Olomouc, kde výlukovým zkrácením linky 3 došlo ke zvýšení cestovní rychlosti. I tak však byl provoz v Olomouci úplně tím nejpomalejším.

V meziročním srovnání let 2023 a 2022 vyšla většina provozů lépe, než z předchozího meziročního srovnání. Ostravský provoz sice lehce zrychlil, ale u většiny linek se jednalo o zrychlení vyvolané dočasnými změnami linkového vedení. Naopak došlo ke zpomalení provozu v Mostě a Litvínově, kde byla dočasně v provozu pouze městská tramvajová linka č. 2. Došlo tak k dalšímu zkrácení provozu po rychlodrážních úsecích z důvodu výlukové činnosti. Provoz v Liberci a Jablonci nad Nisou byl stále ovlivňován dlouhodobou rekonstrukcí tratě do Jablonce. K trvalému zrychlení došlo u provozu v Plzni. Zrychlení v Brně a Praze pak bylo mimo jiné ovlivněno taktéž výlukovou činností. Olomoucký provoz pak oproti předchozímu období s výlukovou činností zpomalil.

V meziročním srovnání let 2024 a 2023 se na první příčku v cestovní rychlochti vrátil provoz v Mostě a Litvínově. Důvodem bylo ukončení dlouhodobé výluky rychlodráhy. Cestovní rychlost je tak opět shodná jako v roce 2021. Zrychlil také provoz v Ostravě, důvodem však není žádná stavební úprava ani zkrácení jízdní doby, ale pouze upřesnění délky trasy tramvajové linky č. 5. Jinak docházelo spíše k prodlužování jízdních dob na ostatních linkách. Zkrácená jízdní doba se projevila pozitivně v libereckém provozu, který je však nadále ovlivňován výlukou do Jablonce. Průměrná cestovní rychlost se však snížila jak v Brně, tak v Praze. Olomoucký provoz naopak zrychlil, důvodem je hlavně zkrácení jízdní doby na nové trati na sídliště Nové Sady. Shrnutě lze říci, že velké provozy v Praze, Brně a Ostravě (po očištění z důvodu úpravy délky linky č. 5) zpomalily. Důvodem může být také návrat intenzity individuální automobilové dopravy po jejím snížení v době covidové pandemie.

Pro zajímavost doplňujeme také průměrnou cestovní rychlost pražského metra, která činí 36,24 km/h, čemuž se vybrané rychlodrážní tramvajové linky přibližují.

V samotné Ostravě pak vládnou linky provozované zejména po rychlodrážních úsecích. Vede linka č. 5, následovaná linkami č. 10, 19, 6, 3, 4, 14 a 17. V roce 2024 došlo oproti roku 2023 k prodloužení jízdních dob na velké části tramvajových linek s ohledem na skutečný stav. Ke zrychlení provozu došlo pouze na lince č. 3. Ostravský provoz je tak ovlivňován podobnými vlivy jako jiné velké tramvajové provozy v Brně a Praze. Jedná se pravděpodobně o opětovný nárůst provozu individuální automobilové dopravy po covidové pandemii. Nadále však patří k nejrychlejším v republice.

7. ledna 2024